partneři
Nenechte si ujít konferenci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2019, která se letos koná ve dnech 10. – 11. dubna 2019 v horském hotelu Sepetná v obci Ostravice.
Hlavní téma konference:
SOUČASNÉ VÝZVY V ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROCESŮ
V rámci konference proběhne Diskusní panel – Best practise v nakládání s nebezpečnými látkami. Novinkou je samostatný blok zkušeného právníka JUDr. Martina Mikysky zaměřený na odpovědnost za porušení předpisů o BOZP včetně konkrétních příkladů z praxe.
Hlavní organizátoři konference:
VŠB - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství
Více informací najdete na:
http://www.spbi.cz/index.php?id_document=8326
Evidence smrtelných pracovních úrazů (CFOI The Census of Fatal Occupational Injuries), kterou vydává americký úřad statistiky práce, ukazuje, že v roce 2012 bylo ve Spojených státech zaznamenáno 4 383 smrtelných pracovních úrazů. Výsledek za rok 2012 představuje druhý nejnižší počet od roku 1992, kdy byla CFOI byla poprvé provedena. Přesto to stále znamená, že ve Spojených státech zemřou v důsledku pracovního úrazu více než tři zaměstnanci z každých 100 000.
Většina lidí nechodí do práce myšlenkou: "Dnes mohu být zabit v práci", ale skutečnost je taková, že některé profese/zaměstnání mají vyšší riziko úmrtí než jiné.
Následujících 10 povolání v USA má výrazně vyšší úmrtnost než je celostátní průměr.
1. Dřevorubci, lesní dělníci
U dřevorubců a lesních dělníků bylo v roce 2012 zaznamenáno 62 úmrtí. To znamená 127,8 úmrtí na 100 000 zaměstnanců, což z této profese činí nejvíce nebezpečné povolání.
Rizika: Pády, zasažení padajícím tělesem, nebezpečné nástroje - například řetězové pily a sekery.
2. Rybáři
Mezi rybáři bylo v roce 2012 registrováno 117 smrtelných pracovních úrazů. To je 117 úmrtí na 100 000 zaměstnanců.
Rizika: utonutí, zásah bleskem, rozdrcení zařízením.
3. Piloti a palubní inženýři
Piloti a palubní inženýři měli 71 úmrtí, úmrtnost byla 53,4 úmrtí na 100 000 zaměstnanců.
Rizika: letecké nehody
4. Pokrývači
Mezi pokrývači bylo 70 smrtelných nehod, což je 40,5 úmrtí na 100 000 zaměstnanců.
Rizika: pády, zasažení předmětem, tepelná zátěž
5. Zaměstnanci oceláren a železáren
U zaměstnanců oceláren a železáren bylo registrováno v roce 2012 v USA 22 úmrtí, což znamená 37 úmrtí na 100 000 zaměstnanců.
Rizika: Pády, zasažení břemenem, tepelná zátěž, rozdrcení materiálem
6. Svoz odpadu
Zaměstnanci pracující s odpadem evidovali 26 úmrtí, což činí 27,1 úmrtí na 100 000 zaměstnanců.
Rizika: Nebezpečné stroje, rozdrcení, zasažení břemenem, dopravní nehody, zasažení vozidlem
7. Zásobování energií
Při zásobování energií zemřelo v roce 2112 v USA 26 zaměstnanců, což znamená 23 úmrtí na 100 000 pracovníků.
Rizika: Elektrický proud, pády
8. Řidiči kamionů a zaměstnanci, kteří řídí v práci
Řidiči – včetně řidičů kamionů – měli 741 smrtelných úrazů v roce 2012, to je 22,1 úmrtí na 100 000 pracovníků.
Rizika: Dopravní nehody, zasažení vozidlem, ostatní řidiči, stavební zóny, spánková deprivace, psaní SMS/ mluvení za jízdy
9. Zaměstnanci v zemědělství
Zaměstnanci v zemědělství evidovali v roce 2012 v USA 216 smrtelných nehod a úmrtnost byla 21,3 úmrtí na 100 000 pracovníků.
Rizika: Nebezpečné stroje, chemikálie, teplo
10. Stavební dělníci
Stavební dělníci registrovali 210 úmrtí a úmrtnost činila 17,4 na 100 000 pracovníků.
Rizika: zasažení břemenem, pády z výšky, pády, teplo, používání velkých zařízení (Poznámka: Ochrana před pádem (1926.501) je nejcitovanějším OSHA standardem. Bylo u něj shledáno 8 241 porušování.)
V ČR bylo v roce 2012 evidováno 113 smrtelných pracovních úrazů, což činí méně než 3 smrtelné pracovní úrazy na 100 000 pojištěnců. To je tedy méně, než udávají statistiky z USA. Vzhledem k tomu, že jsou odvětví tříděna jinak, nedá se provést přesné srovnání. Pokud se podíváme na čísla, která zveřejnil VÚBP, v.v.i. a ČSÚ, pak v ČR patří mezi nejvíce nebezpečné práce v odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství a v odvětví Těžba a dobývání s téměř 14 úmrtími na 100 000 pojištěnců.
Hned za nimi je Stavebnictví s téměř 10 úmrtími na 100 000 pojištěnců, které je následováno odvětvím Výroba a rozvod elektřiny a j.energie s více jak 9 úmrtími na 100 000 pojištěnců.
Ve zveřejněné statistice smrtelných pracovních úrazů v ČR se bohužel nedají vyčlenit pracovníci hutí a železáren, protože v tabulce je uváděno souhrnně celé odvětví Zpracovatelský průmysl, které v sobě zahrnuje velmi širokou oblast s více jak milionem pojištěnců.
Zdroj:
http://ehstoday.com/safety/10-most-dangerous-jobs-and-what-makes-them-so-dangerous-photo-gallery#slide-0-field_images-34361
smrtelne_2012_nace2.pdf
Existuje spousta mýtů, které se týkají jídla. To jsou některé z nich.
Mýtus č. 1: Máslo je více kalorické než rostlinné tuky (margaríny)
Máslo i rostlinné tuky obsahují podobné množství tuku i kalorií. Máslo je více přírodní, lehce stravitelné a lépe chutná, ale obsahuje hodně cholesterolu a nasycené mastné kyseliny. Rostlinné tuky jsou vyráběny z rostlinných olejů, obsahují nenasycené tuky a neobsahují cholesterol. Je však důležité kontrolovat při nákupu rostlinných tuků jejich složení – pokud tam najdeme slovo „ztužené,” je lépe takový tuk nekupovat.
Mýtus č. 2: Tuk je špatný
Lidé, kteří drží dietu, velmi často zcela vyškrtnou z jídelníčku tuky. Tuky ale potřebujeme k životu: důležité jsou především Omega 3 a Omega 6 mastné kyseliny. Za velmi zdravý je považován olej řepkový – obsahuje pro člověka ideální složení tuků. Známý a hojně doporučovaný je rovněž olivový olej, který je výborný na srdce.
Mýtus č. 3: Sůl zvyšuje krevní tlak
Příliš vysoká dávka soli opravdu negativně působí na krevní tlak. Škodlivé je ale také příjímání příliš malého množství soli: může to negativně působit na krevní oběh.
To, jak bude sůl ovlivňovat krevní tlak, záleží na citlivosti organismu na sůl.
Mýtus č. 4: Salát obsahuje hodně vitamínů
Často se „dojídáme” salátem, abychom přehlušili výčitky svědomí způsobené příliš kalorickým obědem. Salát opravdu obsahuje vitamíny, ale v porovnání například s kedlubnou jich má mnohem méně. Abychom organismu dodali hodně vitamínů, museli bychom ho sníst opravdu hodně. Proto se doporučuje příprava barevných salátů např. s paprikou, mrkví, ředkvičkami a rajčaty – ty dodají salátu další vitamíny.
Mýtus č. 5: Cukr obsažený v medu a ovoci je zdravější.
Často místo cukru, sladíme nápoje medem. Med obsahuje vitamíny, ale není jich příliš. Mimo to, jestliže med zahřejeme nad 40 stupňů, ztrácí své pozitivní působení a dodává už jen chuť. Med i cukr obsahují podobné množství kalorií.
Co se týče ovoce, má část lidí problémy s trávením cukru obsaženém v ovoci.
Mýtus č. 6: Alkohol zahřívá.
Alkohol rozšiřuje cévy, a tím způsobuje rychlejší ochlazování organismu.
Mýtus č. 7: Vajíčka zvyšují hladinu cholesterolu.
Vajíčka si vysloužily zlou pověst. Zvyšují hladinu cholesterolu, ale přesto se tím lidé, kteří sportují, nemusí trápit. Výživa ovlivňuje hladinu cholesterolu pouze z 25%. Mnohem větší roli hrají geny a produkce cholesterolu naším organismem.
Doporučuje se však nejíst více jak 3 vejce týdně – vajíčka jsou také součástí různých potravin například vaječných těstovin nebo některých sladkostí.
Mýtus č. 8: Čokoláda zlepšuje náladu
Lékaři tvrdí, že abychom dosáhli tohoto efektu, museli bychom snít opravdu hodně čokolády. Pozitivní působení čokolády je spojené s tím, že člověk vnímá čokoládu jako určitou odměnu. Hladinu štěstí tedy reguluje náš mozek.
Mýtus č. 9: „Light“ výrobky pomáhají hubnout.
V posledním čase můžeme pozorovat snížení zájmu o tyto výrobky – stále častěji totiž zkoumáme složení těchto výrobků a můžeme potvrdit, že „light“ výrobky jsou pouze marketingovým tahem. Před nákupem je dobré si přečíst složení takového výrobku: často totiž produkty „light“ obsahují stejné množství tuku jako „normální“ výrobky a cukr je nahrazen jiným, nezdravým sladidlem. Mimo to, když vidíme na balení nápis light, máme tendenci sníst větší množství výrobku a vše se srovnává.
Mýtus č. 10: Pokud sníme poslední jídlo před 18.00 hodinou, pomáhá to při hubnutí
Ano, ale nejde tady o čas posledního jídla, ale spíše o to, že tímto způsobem snížíme počet kalorií, který organismu dodáváme (často totiž jíme, když sedíme večer u televize). Je důležité brát v úvahu fakt, že taková organizace jídla může ale znamenat to, že se ráno vzbudíme hladoví a „doženeme“ chybějící večeři.
Člověk by si řekl, že po návratu z dovolené bychom měli být plni elánu a energie do práce. Opak je však pravdou.
Jak vyplývá z výzkumů, které prováděli specialisté z americké Univerzity Státu Washington, průměrná efektivita práce zaměstnance během prvního týdne po návratu z dovolené do z práce činí pouhých 40% efektivity práce před dovolenou. Pracovníkům velmi často chybí energie, bývají podráždění a leniví, práci odkládají "na později". To platí nejen v práci, ale také doma.
Tyto příznaky psychologové nazývají podovolenková deprese nebo podovolenková frustrace. Podobné symptomy – ale v mnohem menším měřítku se vyskytují také po víkendu, kdy se část lidí potýká se "pondělním syndromem."
Dobrou zprávou je to, že podovolenková deprese mizí po několika dnech. Jak co nejlépe zvládnout tento stav?
Dejte si čas, a pokud je to možné, nespěchejte do práce hned po návratu z cizího prostředí, dopřejte si alespoň jeden den na aklimatizaci. Promyslete si, čím první den v práci začnete, nesnažte se vyřídit ihned všechny resty. Nezapomínejte na pořádný odpočinek, spěte a relaxujte.
Jestliže však příznaky ani po několika týdnech neustupují a jsme i po několika týdnech stále podráždění, dokonce až agresivní, přecitlivělí, pak je dobré vyhledat odbornou pomoc psychologa.
Spojení podovolenkové frustrace s jinými stresujícími faktory v práci nebo s chronickou únavou může vést k rozvoji deprese.
Zdroj:
www.praca.wp.pl
www.prozeny.cz, článek:Jak přežít návrat z dovolené
Někteří lidé velmi rádi podstupují velké riziko: skáčou na bungee, jezdí rychle automobilem, vybírají si extrémní lyžařské trasy. Na druhé straně jsou lidé, u kterých samotná myšlenka na cestu automobilem vyvolává ohromný stres. Kdo tedy vyhledává riziko?
Vědci z Temple University ve Filadelfii zkoumali pomocí magnetické rezonance (fMRI) aktivity mozku u náctiletých a následně u dospělých osob v průběhu simulované jízdy automobilem. Účastníci, kteří vykonali úkol a dosáhli nejlepší výsledky, získali odměnu. Výzkum ukázal, že u mladých lidí se mnohem více aktivuje část mozku označovaná jako centrum odměn, která zároveň podporuje riskantní chování. Co více, výzkum ukázal, že mladí lidé jsou ještě více odvážní, pokud je přitom pozorují jejich vrstevníci. To by také vysvětlovalo, proč častěji dochází k automobilovým nehodám, pokud mladí lidé řídí automobil ve společnosti svých přátel, než když jedou sami. Ukazuje se, že rozptylování řidiče není hlavní příčinou nebezpečných situací na cestách, ale právě aktivita mozku, která podporuje riskování ve skupině.
Za toto chování je odpovědná především jedna látka – dopamin. Je to neurotransmiter vylučovaný lidským mozkem. Hraje zásadní roli ve vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a "odměn". Způsobuje vznik příjemných pocitů v reakci na různé události či aktivity. Experti z oblasti neurobiologie se domnívají, že požitek je spojen s krátkodobým stresem. Proto nám skok padákem, bunde nebo rychlá jízda přinášejí uspokojení. Po chvíli strachu, nejistoty a napětí se rozhodneme k činu, a jestliže všechno dobře dopadne, prožíváme euforii a pocit štěstí.
Je také možné získat závislost na dopaminu. Dopamin nás mobilizuje k jednání, čím více, tím příjemnější pocity. To vede k tomu, že chceme tuto činnost opakovat. Proto se riziko může stát závislostí, bez které si nebudeme dokázat představit náš život.
S rostoucím počtem kilometrů za volantem zlepšujeme své řidičské dovednosti, získáváme zkušenosti a jízda se pro nás stává rutinou. Velmi často kromě řízení děláme i jiné věci – jíme, kouříme, ladíme stanice, kontrolujeme palubní počítač nebo navigaci a přitom ztrácíme pozornost. Zdá se nám to jen moment, ale může mít fatální důsledky.
Podle autoklubu ADAC si jen málo řidičů uvědomuje, že když odhlédne při rychlosti 130 km/h na čtyři vteřiny od silnice, ujede jeho auto 145 metrů. Během této vzdálenosti může řidič sjet s autem z vozovky a narazit do stromu. Šance na jakoukoliv reakci jsou mizivé.
Německý autoklub vyzkoušel pozornost řidičů v praxi.
Dostali různé úkoly - měli například naladit novou stanici na rádiu a uložit ji do paměti přístroje. Poté hledali v palubním počítači údaj o průměrné spotřebě paliva a o maximálním dojezdu na aktuální množství benzinu v nádrži.
Pracovníci ADAC s pomocí kamer měřili, jak často řidičovy oči odhlédnou od silnice a jaký bude celkový čas ztráty pozornosti.
Jako nejhorší pro bezpečnost se ukázalo ladění rádiové stanice. V průměru si vyžádalo 11 pohledů mimo silnici, které trvaly celkem 12 vteřin. Hledání počtu kilometrů, které auto ujede, než bude potřebovat doplnit palivo, si od řidiče vyžádalo čtyři pohledy a 4,4 vteřiny.
Nejdelší pohledy do interiéru trvaly dvě vteřiny. Auto jedoucí padesátkou během dvou vteřin ujelo 30 metrů - což odpovídá řadě pěti za sebou zaparkovaných aut. Bez řidičovy kontroly o dění okolo vozu. Při rychlosti 100 km/h ujede auto za dvě vteřiny 55 metrů a při stotřicítce dokonce 70 metrů.
Test probíhal v šesti různých autech. Za volantem se střídali řidiči i řidičky. Podle ADAC si je dobré dávat pozor při prvním nasednutí do nových a půjčených aut, jejichž ovládání je pro řidiče plné novinek.
Specialitou žen je jiná činnost, která rozptyluje jejich pozornost. V Británii vyšel v deníku The Daily Telegraph rozbor toho, co vězí za dopravními nehodami. Téměř půl milionu jich každoročně zaviní ženy při nanášení make-upu za volantem. To, že se takto za volantem zkrášlují, přiznalo 2,7 milionu Britek! Tři procenta z nich pak uvedly, že při nanášení kosmetiky způsobily dopravní nehodu.
Nejvíce žen, které občas dávají přednost kráse před bezpečností, spadá podle průzkumu do skupiny mezi 17 a 21 lety. Řízení se naopak mnohem více věnují ženy starší 56 let, které make-up za jízdy aplikují nejméně často.
»U žen většinou platí, že jsou schopny dělat několik činností najednou, ale v tomto případě by se multitaskingu měly rozhodně vyvarovat,« uvedl Sian Lewis, šéf pojišťovací společnosti Diamond, která průzkum zajišťovala.
Zdroje:
www.autembezpecne.cz, článek z 18.4.2013: Auta jsou plná tlačítek. Věnujete se jim pár vteřin a ztratíte kontrolu
www.novinky.cz, článek z pondělí 5. října 2009: Půl miliónu nehod ročně v Británii způsobí ženy při nanášení make-upu
Když hovoříme o BOZP, většinou se koncentrujeme na zaměstnance a jejich pracovní podmínky, bezpečnost, ohrožení, na nemoci z povolání a možnosti jejich prevence.
Jen málo z nás si uvědomuje, že nemocné mohou být také… budovy.
Koncem 70. let se začalo hovořit o Syndromu nezdravých budov (SBS - Sick Building Syndrome), který se vztahuje k souboru projevů jako: únava, ospalost, opakované bolesti hlavy, závratě, poruchy paměti a koncentrace, poruchy dýchání, podráždění sliznic krku, nosu a hrtanu. Tyto symptomy se objevují u osob, které přebývají v prostorách, kde je škodlivé prostředí, zejména ve špatně větraných místnostech. Většina syndromů nezdravých budov souvisí se špatnou kvalitou vnitřního ovzduší.
K nejčastějším příčinám patří chemické látky (emise škodlivých substancí), radiace, elektrostatické jevy, ozon (vedlejší produkt některých kancelářských strojů), plísně, roztoči, nedostatečná výměna vnitřního ovzduší, působení vibrací a hluk.
Několik faktů:
Řešením části problémů vedoucích k syndromu nezdravých budov je přítomnost rostlin na pracovních místech. Rostliny nejen absorbují polétavé organické i anorganické sloučeniny, ale mají rovněž pozitivní vliv na to, jak se pracovníci cítí. Ve výzkumu prováděných na japonských studentech se muži cítili lépe a ženy efektivněji plnily úkoly v přítomnosti rostlin než u regálů s časopisy nebo v prázdné místnosti.
Mimo to, přítomnost rostlin snižuje únavu zraku spojenou s prací s monitorem a zvyšuje kreativitu pracovníků. To souvisí se zvýšením schopnosti mozku zpracovat větší množství informací. V přítomnosti rostlin se zvyšuje produktivita o 10 – 15% a o 12% se snižuje počet chyb.
Z výše uvedených informací je možné provést jednoduchý závěr: "Když onemocní budova – kup jí kytku!"
Zdroje:
http://www.muratorplus.pl
http://www.kulturabezpieczenstwa.pl
http://www.ekoenergia.polska-droga.pl
Novinky BOZP
7. 3. 2019
Blíží se termín XIX. Ročníku mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, která se koná 10. - 11. 4. 2019
Novinky K&P